Prolog

27. září 2011 v 22:15 | Satiah |  Life without colors
Prolog je opravdu krátký, jenom takový zmatený úvod. Nevyplývá z něj žádná souvislost se Stmíváním, to až v první kapitole.



SACRAMENTO, KALIFORNIE
Ozvalo se tiché klepání na dveře. Kdyby nebylo ve třídě takové ticho, pravděpodobně by si toho ani nikdo nevšiml. Teď se však všichni otočili ke dveřím a přímo z nich vyzařovala ta touha, aby dotyčný tuhle hodinu skončil nebo alespoň přerušil na dost dlouho. Dovnitř vešla postarší žena, oblečená v tmavém elegantním kalhotovém kostýmu. Slečna Montgomeryová, učitelka anglické literatury, kterou právě měli a ze které psali test, překvapeně vstala ze židle. Starší žena se k ní otočila. "Omlouvám se, že ruším hodinu, Melisso, ale mohla bych si tě na chvilku vypůjčit?" Slečna M., jak jí její studenti přezdívali, kývla ke dveřím a obě vyšly na chodbu.
"Stalo se něco?" při tom nakoukla skrz skleněnou výplň dveří do třídy. Samozřejmě, jakmile byla z doslechu, okamžitě se mezi sebou začali radit. Protočila oči a otočila se zpět k druhé ženě.
"Právě jsem mluvila se sociální pracovnicí. Jde o Hayley," dodala, když sebou její kolegyně vyděšeně trhla. Teď se na ni místo toho zmateně dívala. "Rozhodli se, že ji vezmou od pěstounů. Ti lidi si jí vzali jen kvůli penězům. Vůbec se o ni nestarají, a neberou na ni ohledy. Mluvila jsem s několika psychology. Všichni se shodují, že by bylo nejlepší, kdyby žila v domácím prostředí, někde, kde to zná. To bohužel nesplňuje nic tady. Do jejího domu se zatím vrátit nemůže, protože nepřichází v úvahu, aby žila sama a navíc na místě, které by jí všechno připomínalo. Ale nechtějí jí dávat ani k dalším pěstounům. Myslíme si, že už jich bylo dost. Našli jsme ale jednu rodinnou přítelkyni, která je ochotná se stát její opatrovnicí, dokud nenajdou rodinu její matky." Slečna M. tázavě pozvedla obočí, když se druhá žena zmínila o rodině. Měli za to, že Hayley žádnou rodinu nemá. Když její matka zemřela, snažili se najít alespoň jednoho příbuzného, ale nenašli nikoho.
"Ta přítelkyně nám řekla, že se paní Summersová kdysi zmínila o sestře. Nic víc neví, ale úřady to donutilo znovu začít hledat. Snad se jim to podaří. Hayley si po tom všem zaslouží klid. A nové prostředí by jí mohlo prospět, pokud tam bude mít rodinu." Slečna M. přikývla a s poděkováním se vrátila do své třídy.
Po skončení hodiny všichni rychle pospíchali na oběd. Jen jedna dívka, sedící až v zadní lavici u dveří, si v klidu sbalila věci a teprve pak vstala. Než stačila odejít, zavolala si jí její učitelka.
"Hayley, mohla bys chvilku počkat, prosím?" dívka přikývla a sedla si zpátky. Nestranný pozorovatel by si nemohl nevšimnout, že se přitom musela opřít o lavici. "Napsala jsem ten test špatně?" z hlasu jí byly slyšet obavy. Slečna M. se pousmála.
"Ne, o test nejde. Myslím, že ho budu muset zadat znovu. Ale mluvila jsem s ředitelkou. Dneska u ní byla sociální pracovnice. Rozhodli se, že tě vezmou z pěstounské péče." Hayley sebou škubla. "To znamená, že půjdu do domova?"
"Oh, samozřejmě že ne. Víš, že tvá matka si to nepřála. Paní ředitelka mi sdělila, že našli nějakou vaši rodinnou přítelkyni, která je ochotná si tě vzít k sobě a stát se tvou opatrovnicí. Bohužel mi neřekla její jméno. Myslím, že víc ti toho vysvětlí ta paní." Hayley přikývla a sáhla pro svou tašku. "Můžu už jít?"
"Jistě. Myslím, že ta paní ze sociálky k vám příjde ještě dneska, takže by bylo dobře, kdybys zůstala doma." Bez dalších slov se zvedla a nabídla Hayley, že ji doprovodí. Dívka s díky odmítla a vydala se směrem k hlavnímu východu z budovy. Pokud má od svých pěstounů odejít ještě dneska, nemůže si dovolit prošvihnout návštěvu sociální pracovnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Life without colors?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama